Dalibor Janda - 18 největších hitů o lásce

[Padá hvězda]
[V lásce nejsou mapy]
[Sám se svým stínem]
[Vcházíš bez vyzvání]
[Snad jsem si jí měl všímat víc]
[Krásně šílená]
[Tenkrát na pláži]
[Tisíckrát krásnější]
[Lítáme v tom]
[Kde jsi]
[Pusť k milování rádio]
[Oheň, voda, vítr]
[Co se má stát, to se stane]
[Vždycky jsem to já]
[Vejdi]
[Jen ty samotná a já]
[Čas návratů]
[Marie]




Padá hvězda

Večer,
dřív než usnu,
fotku tvou pod polštář
položím.

Potom
lampu zhasnu,
v okně tvůj obličej
uvidím.

Chvátej
ke mně do snů,
projdem se půlnoční
oblohou.

Měsíc
oči zavřel
a svět náš leží nám
u nohou.

Padá hvězda do tvých vlasů,
ze rtů slíbám hvězdný prach,
s Mléčnou dráhou kolem pasu
jdem tmou, co máš jak známku na řasách.

Chvátej
ke mně do snů,
cestu znáš, okno mám
dokořán (rychle vejdi)

Noc má
černý koně,
s dvojspřežím nemá jet
nikdo sám.

Padá hvězda do tvých vlasů,
ze rtů slíbám hvězdný prach,
s Mléčnou dráhou kolem pasu
jdem tmou, co máš jak známku na řasách.

Padá hvězda do tvých vlastů,
ze rtů slíbám hvězdný prach,
s Mléčnou dráhou kolem pasu
jdem tmou, co máš jak známku černou.

Padá hvězda do tvých vlasů,
ze rtů slíbám hvězdný prach,
s Mléčnou dráhou kolem pasu
jdem tmou, co máš jak známku na řasách.

V lásce nejsou mapy

Dostal jsem tě přímo od Boha
Svět byl na hlavě - ne na nohách
Opilí jak z láhve Tequily
Oči - ruce se nám spojily
A teď se trápím
Tak dlouze trápím
V lásce nejsou mapy

Dostal jsem Tě přímo od Ďábla
Z milování vláčná - zesláblá
Šeptala's mé jméno ze spaní
Netušil jsem jak jsme bezbranní
A teď se trápím
Tak dlouze trápím
V lásce nejsou mapy

Roční doby s Láskou rychle utíkaj'
Spadne listí - pokryje ho sníh
V nás dvou zněla tak nádherná muzika
Jak hřích

Oslepili jsme touhou natolik
že jsme nevnímali okolí
Naše záře plála nad pouští
To se asi nejhůř odpouští
Tak teď se trápím
Tak dlouze trápím
V lásce nejsou mapy

Okolnosti s lidmi vzali nás dva nám
Zbyl jen pohled dětí zklamaných
Prý že stavět z těl a srdcí velechrám
je hřích

Dostal jsem tě přímo od Ďábla

Tak teď se trápím
Tak dlouze trápím
V lásce nejsou mapy

Sám se svým stínem

Silnice odnikud nikam
Kamión a noc
Těžko si bez tebe zvykám
Večeře nic moc
Poslední z tvých bílých spon
V sedačce zapadlá
Snadno bys teď uhádla
Co bych si přál

Ve zpětném zrcátku hledám
Minulý čas
Z nočního čekání bledá
Otvíráš zas
Jako bych slyšel tvůj hlas
Svůj den mi vyprávíš
Já k tobě přisedám blíž
Však má to kaz
Sám se svým stínem
Jen fotku tvou na skle mám
Bloudím po cestách
Sám se svým stínem
Vrátit se nemáme kam
Vím už, kdo špatně táh'

Lehko se zlé slovo říká
Hůř se bere zpět
V ruce mi zůstala klika
A v čaji med
Za okny ujíždí svět
Setkání, loučení
Už nemám k proclení nic
Ani tvůj smích

Sám se svým stínem...

V nonstopu, co do tmy bliká
Chvilku jsem sed'
Nad kávou brzy mi tyká
Blonďatej Švéd
V báječný holce se splet'
Co na to říct mu mám?
Že taky zůstal jsem sám
A jedem dál

Sám se svým stínem...

Vcházíš bez vyzvání

Vchází bez vyzvání
soumrak do tvých přání
den v mínusu
vrásky i ve spánku
číst jen první stránku
žít v poklusu
Jako slunce vstává
s nocí zapadá
hned jsi vítěz
a hned rána bolavá
druhý dech se s únavou střídá

Vchází bez vyzvání
šance pro tvá přání
k ním vchází k nám

Jako slunce vstává
s nocí zapadá
hned jsi vítěz
a hned rána bolavá
druhý dech se s únavou střídá

Vchází bez vyzvání...

Snad jsem si jí měl všímat víc

Sedávala vždycky v první řadě
na půl žena, na půl ještě mládě
slíbil jsem jí mockrát při svém sólu
půjdem světem s kytarou a spolu

Uvěřila snadno tónům písně
ale doma hlídali ji přísně
až jsme jednou vymysleli výlet
měla přijít naše horká chvíle

Snad jsem si ji měl všímat víc
lásky někdy pro pár slůvek zvadnou
teď už vím a všem můžu říct
jistou nemáš nikdy holku žádnou
Snad jsem si ji měl všímat víc
dotýkat se jejích přání z lehka
teď už vím a všem můžu říct
láska je věc neskutečně křehká
to vím

Když pak večer v kempu u rybníka
její pohled bledě modře říkal
přijdu k tobě, jen co oheň zhasne
přikývnul jsem, všechno bylo jasné

Snad jsem si jí měl všímat víc...

Oheň zhasnul nebyl v mém stanu
ani ve tvém a noc přešla k ránu
jako meteor zmizela mi
tak jsme zbyli s kytarou zas sami
tak jsme zbyli s kytarou zas sami

Krásně šílená

Tatarských princezen tvář
starých soch svatozář,
kterou nosíš, krásná a nevědomá.

Minové pole a dým
skrýváš pod tajemstvím
dávné cosi, já nevím co s tím.

Jsi krásně šílená
věčně z těla ti září červený svit
jsi šílená
ty nevíš, jak chtěl bych tě mít
šílená
občas bosa mi utíkáš po chodnících
jsi šílená než slzíš
Buď létavicí
Záludnost malajských dýk
loupež a taky dík
to v sobě skrýváš, já nevím co s tím

Jsi krásně šílená...

Tenkrát na pláži

Na zádech proužek po plavkách
Památka z léta
Ty podobáš se volavkám
Když kráčíš - létáš

(Pískání)

Bezradně bloudíš pokojem
Snad léto sháníš
V tvé kůži stále léto je
pro mě k mání

Jako tenkrát na pláži
já se ti říct odvážím
že máš zář
zlatavou
Snad mě znovu pohostíš
krásnou letní leností
Láskou svou
bezhlavou

Ty v zlaté kůži nosíš dál
moře - písek
O tom co já ti daroval
málo ví se

Jako tenkrát na pláži...

(Pískání)
Chci tě zas k lásce prostřenou
Horkou - letní
A žasnout nad tvou proměnou
až se setmí

Jak tenkrát na pláži...

Tisíckrát krásnější

Zakopnem  jak o kámen
o věci, co nemáme,
čtyři stěny, prázdný byt,
co dřív zvládnem nakoupit?

Jako v rallye Paříž-Dakar
zabloudíme na poušti,
štvanici za leskem věcí
život těžko odpouští.

Obchoďáky probíháme,
čím dál sobě cizejší,
v igelitu na večeři
nesem chleba včerejší.

Tisíckrát krásnější než jsou prachy
je pár slov šeptaných do vlasů,
nebo hrát s dívkou svou nežný šachy,
smát se všem nechtěným trapasům.

Dítě vyjde lacino,
pár skleniček na víno,
noc na plné obrátky,
dítě je jak na splátky.

Jako v rallye Paříž-Dakar
zabloudíme na poušti,
štvanici za leskem věcí
život těžko odpouští.

Obchoďáky probíháme,
čím dál sobě cizejší,
v igelitu na večeři
nesem chleba včerejší.

Tisíckrát krásnější než jsou prachy
je pár slov šeptaných do vlasů,
nebo hrát s dívkou svou nežný šachy,
smát se všem nechtěným trapasům.

Lítáme v tom

Byl jak setrvačník,
já měl z něj už málem tik,
stále ti za zády stál,
stínová láska.		(Nehnul se z místa)

Tvůj frajer, tvůj bodyguard,
kouř dal už z deseti spart,
dávno nám začínal film,
kam jsem měl lístky.

Zázrak se nakonec stal,
snad jsem ho odmiloval,
do auta nased a jel,
my se šli líbat.

Lítáme v tom,
život náš je zelený strom,
do gala se hodíme,
v jeho větvích sedíme,
co dál, co dál?

Lítáme v tom,
jedna pusa za milion,
do gala se hodíme,
pak ...letíme
kdo blíž kdo dál.

Kde jsi

Kde jsi, kde jsi,
celou noc, kde jsi?
Volám telefonem kam se dá
kdo tě blízko chce mít jako já
čekám tě, kde jsi.

Kde jsi,
vzpomínáš, kde jsi?
První pusa v hrozném lijáku,
dlouhé cesty z letních bijáků.

Nevím kolikrát
musel jsem já přijít za tebou napořád
a vždycky nový práh byl naší lásky krach
a smutek po mně sáh.

Kde jsi, kde jsi,
celou noc, kde jsi?
Další kazeta už dohrála
jsou tři hodiny bezmála.

Kde jsi, kde jsi,
celou noc, kde jsi?
Už se vaří voda na kávu
ráno sype světlo z rukávu
a ty tu nejsi.

Pusť k milování rádio

Když venku lilo,
přišel nám vhod sklepní byt,
klíče za kilo,
tos musel hned vyklopit.

Prachy jsou nula,
hlavně tebe že jsem měl,
duše v nás plula,
na všechno jsem zapomněl.
Pusť k milování rádio,
řekla jsi tenkrát poprvé,
nohy ti psaly velké vé.

Pusť k milování rádio,
ať není slyšel láska k sousedům,
ať o nás neví celý dům.

Pak cinkla lžíce,
voníval čaj z hrníčků,
ve světle svíce
hladil jsem vlnky na tričku.

Do vlnek vlít šíp,
zvony zvoní z kostela,
krajina dívčí
podruhé se prostřela.

Pusť k milování rádio,
řekla jsi tenkrát poprvé,
nohy ti psaly velké vé.

Pusť k milování rádio,
až není slyšet naše láska k sousedům,
ať o nás neví celý dům.

Oheň, voda, vítr

Když do života vcházím
hned všechny dveře otvírám
Jak jarní příval projdu hrází
všechno začíná, trochu trému mám.

Oheň, voda vítr být
samolepky lásky po kapsách
deset tisíc přátel mít
jít v plátěnkách.

Oheň, voda, vítr být
na krku nést známku Blíženců
sny schovávat pod kabát
žít příběh svůj.

Tak teď do toho šlápnem
už odhazujem závaží
už rozbíháme první závod
3, 2, 1 start, sraz na nábřeží.

Oheň, voda, vítr být
samolepky lásky po kapsách
deset tisíc přátel mít
jít v plátěnkách.

Oheň, voda, vítr být
na krku nést známku Blíženců
sny schovávat pod kabát
žít příběh svůj
když do života vcházím.

Co se má stát, to se stane

Jednou, když padala noc
na jejich těla odkrytá,
někdo se kouknout byl
a všechny šaty jim vzal.

Když se pak probudili
v hotelu z chvojí zeleném,
do noci svítili,
Měsíc je neoblíkal.

Víš, co se má stát, to se stane,
(pak) z ráje chlad je ven hnal,
to víš, nečetli osudy z dlaně,
zázrak se nekonal.

Ulice ožily hned,
když se tam vedli bez šatů,
kleteb a návrhů,
že bys je nespočítal.

Zákon na ochranu všech,
jak srnky plachých milenců
neplatí dávno už,
uličkou hanba jdem dál.

Víš, co se má stát, to se stane...

Vždycky jsem to já

Všechno já jsem měl
po bráchovi zděděný
I těch šatů pár
v kterých on si hrál.
O vánocích, když se všem
rozdávaly dárky
byl jsem já ten poslední
kdo se kouknout šel.

Vždycky jsem to já
koho smůla prohání
vždycky jsem to já
kdo to chápat má.

Ráno když se probudím
a jdu koupit housky
v krámě řeknou, litujem
já jdu s prázdnou dál.

Vždycky...

Jen tak v tílku když jdu ven
vždycky přijde bouřka
když náhodou deštník mám
slunce svítává.

Dívku co jsem chtěl
víckrát už jsem nepotkal
důvod nebyl ten
že bych trému měl
Na schůzku, když já jsem šel
jízdní řád se měnil
autobusy kam jsem chtěl
prý už nejezdí.

Vždycky jsem...

I když lásku nalákám
a vyrazíme spolu nikde nic se nekoná
zavírací den

Vždycky...

V pátek jsem se narodil
třináctýho k tomu
já nevěřím pověrám
klidně zpívám dál.

Vejdi

Vejdi, ale neubliž
to říkala jsi vínu u mě
jó když šel měsíc výš.

Vejdi, lásko má pojď blíž
vždyť máme jedno tělo I kříž
lásko má pojď blíž.

Vždycky když se potkáme
něžně si to rozdáme zas
věčnost trvá vteřinu
co se všechno promění v nás.

Vejdi, ale neubliž
to říkala jsi vínu u mě
jó když šel měsíc výš.

Vždycky když se potkáme
něžně si to rozdáme zas
věčnost trvá vteřinu
co se všechno promění v nás.

Vejdi, ale nedopusť
aby slova těžká
padala z tvých úst

Vejdi, lásko má pojď blíž
vždyť máme jedno tělo I kříž
lásko má pojď blíž.

Vejdi, ale neubliž
to říkala jsi vínu u mě
jó když šel měsíc výš.

Jen ty samotná a já

Štěstí
nalepit má se na nás,
řekni mi, proč se
nelepí?
Nikdo nic neví,
to my jsem zametené
diamanty ve smetí.

Ve dnech,
když z našich snů jsme živi
a v noci vždycky
pak prokletí,
scházíme se
vždy sami sebe najít -
- diamanty ve smetí.

Jen ty samotná
a já,
stáli jsem na nábřeží
my dva.
Tramvaj půlnoční
opozdil mráz
na sochu se promění
každý z nás.

Jaro,
léto i podzim, zima
jsme lásky konce
století
a na chodnících
do země zašlapané
diamanty ve smetí.

Jen ty samotná
a já,
stáli jsme na nábřeží
my dva.
Tramvaj půlnoční
opozdil mráz
na sochu se promění
každý z nás.

Čas návratů

Víš, i když je to už pár let
nezívám, znám to všechno nazpaměť
kouř všedních dní to zakrývá
obraz tvůj z něj se na mě usmívá.

Psal jsem ti tuny dopisů
zapomněl jsem na ně psát adresu
hrál jsem ti stovky písniček
refrénem vrátím všechno nazpátek
vždyť to znáš.

Já se pak propad do dálek
roky jsou přetržený korálek
Víš, jaro, léto, podzim, sníh
chvíli vztek, chvíli potom zase smích.

Pár milých slov pár náručí
uvykám, sny se derou z obručí
vím, ještě je čas návratů
syna měj, zasaď strom a postav dům
vždyť to znáš.

Jsou můzy, které napořád
hlavou jdou, nikdy nepřestanou hřát
kouř všedních dnů to zakrývá
obraz tvůj, z něj se na mě usmívá.

Jó, psal jsem ti tuny dopisů
zapomněl jsem psát na ně adresu
vždyť to znáš.

Marie

Spíš se mnou,
má Marie,
spíš se mnou,
jak ti je,
nikdo se nedoví,
jen já,
co se ti k ránu zdá,
protože,
spíš se mnou,
má Marie,
spíš se mnou,
Marie, jak ti je.

Jsi láskou voňavá,
tvůj dech
se vzepne v andělech,
co kolem jsou.

Nespočítám,
na kolik ran
osud nás
odhadnul,
loterie,
ta, co se žije
ta má výher
míň než půl.

Spíš se mnou,
má Marie,
spíš se mnou,
jak ti je,
nikdo se nedoví,
jen já,
co se ti k ránu 
zdá,
co se ti zdá.

Nespočítám
na kolik ran...

Začátek stránky

Zpět na texty písní
Valid HTML 4.0!