Zpět na "Zajímavosti o člověku" I. téma - Vývoj člověka

Zajímavosti o člověku
Obrázek knihy
- Stavba a funkce lidského těla -


Obsah této stránky:

 

STAVBA A FUNKCE LIDSKÉHO TĚLA:


*** Buňky, tkáně, orgány

Živá hmota se skládá převážně z 60% vody, z 35% organických látek a z 5% z anorganických látek.

V mládí převažují v kostech látky organické, v době dospělosti a stáří látky anorganické. Novorozenec má v mezibuněčné hmotě kosti přibližně 52% organických látek, zatímco starý člověk 40%. Tím se vysvětluje větší pružnost a menší křehkost a tvrdost kostí u dětí.

Příčně pruhované svaly mají poměrně malou schopnost regenerace. Velké poškození se nahrazuje jizvou z vaziva.

Nervové buňky se rozmnožují dělením v období nitroděložního vývoje člověk. Brzy po narození ztrácejí schopnost se dělit a jejich počet se stává definitivním. Znamená to, že ztráta neuronu vzniklá jeho poškozením nebo zánikem se během života již nenahradí. Novorozenec má přes 20 miliard neuronů.

Šíření vzruchu je provázeno elektrickou změnou, která se dá měřit. Dlouhým výběžkem neuronu (neuritem) se může šířit rychlostí až 100 m/s.

Neurit inervující dolní končetinu může dosáhnout délky až 1 m.

Člověk s hmotností 70 kg má přibližně 42 litrů tělesné tekutiny, z čehož 28 litrů obsahují buňky14 litrů se vyskytuje mimo buňky. Z těchto 14 litrů je 3,5 litrů krevní plazmy a 10,5 litrů tkáňového moku.

Orgány a orgánové soustavy dospělého muže, který váží 70 kg, mají následující hmotnosti:

Látkové složení těla dítěte a dospělého člověka je rozdílné. Nejnápadnější je velké množství vody v dětském organismu. Tělo novorozence obsahuje přibližně 66% vody a 34% pevných látek, tělo dospělého jen 59% vody, avšak 41% pevných látek.
Bohatá na vodu je u novorozence nervová soustava - 88%, u dospělého člověka činí podíl vody v nervové soustavě 75%.


Začátek stránky

Opora a pohyb:


*** Soustava opěrná

V závislost na různých způsobech počítání rozlišujeme v lidském těle 210-233 kostí.

Nejdelší a současně nejtěžší kostí je kost stehenní vážící asi 1 kg. Nejširší kost je pánevní. Nejmenší a nejlehčí kostí je třmínek ve středním uchu, který váží necelou setinu gramu.

Kostra člověka

V dětství je dřeň dlouhých kostí červená a je krvetvorným orgánem. S přibývajícím věkem se v ní však počíná ukládat tuk, dřeň se mění na žlutou, která již nemá schopnost krvetvorby. Okolo 20. roku věku je již prakticky ve všech dlouhých kostech jen žlutá dřeň. V pozdním stáří tuk z dřeně mizí a dřeň nabývá barvy šedé. V dospělosti se krvinky tvoří prakticky jen v kosti hrudní, v žebrech a v tělech obratlů.

Trámečky a ploténky houbovité kosti jsou uspořádány podle tlaku a tahu působících na kost a toto uspořádání závisí na změnách zátěže v průběhu vývoje. Nazývá se kostní architektonika.

Každá kost má své mechanické vlastnosti. Kost je velmi pevná, její pevnosti se zmenšuje až ve stáří asi o 10 až 20%.

Při experimentech bylo zjištěno, že kost snese obrovské statické zatížení. Ve směru své dlouhé osy unese např.: kost pažní hmotnost asi 600 kg, kost stehenní 760 kg, kost holenní 1350 kg, kosti klenby lební 650 kg.

Kloubem s největším rozsahem pohybu v lidském těle je ramenní kloub. Kostra horní končetiny

Pevnost ve směru lomu dlouhé kosti je zhruba asi poloviční než ve směru dlouhé osy kosti, např.: kost ramenní - 300kg.

Nejmenší pevnost má kost při zkroucení (torzi), např.: kost klíční praská při zatížení cca 8kg, kost lýtková cca 6kg.

Pánevní kosti začínají kostnatět až okolo 7 let a pánev se definitivně tvaruje až okolo 30. roku života. Proto se nedoporučují u dětí a mládeže cviky s prudkými skoky kvůli možnosti posunu a deformace jednotlivých kostí pánve. Rizikové je též předčasné těhotenství (okolo 15 let).

Spojení prvního krčního obratle se spodinou lebeční zajišťuje kývavé pohyby hlavy. Otáčení hlavy je zajištěno kloubním spojením prvního a druhého krčního obratle.

Pružná chůze člověka je umožněna vazivovým a kloubním spojením kostí nohy tvořícím příčnou a podélnou klenbu nohy. Hmotnost těla člověka na podložku se jak při chůzi, tak i při stání nepřenáší na celou plosku nohy, ale pouze na tři body. Vzadu je to hrbol patní kosti a vpředu palcová a malíková kůstka nártní.

Vnitřní kotník tvoří dolní část holenní kosti, vnější kotník lýtkové kosti.

Přepážku nosní dělí nosní dutina na dvě zpravidla nestejně velké části. Každá polovina dutiny nosní je rozdělena nosními skořepami na tři nosní průchodyA.

S nosní dutinou jsou spojeny tzv. vedlejší dutiny nosní, uložené v horní čelisti, v čelní a čichové kosti a kosti klínové. Proniknutím infekce do sliznice těchto vedlejších duti vzniká její zánět - sinusitida.


*** Soustava pohybová
Svaly člověka

Svaly mimické, čili výrazové, patří mezi svaly kožní, neboť se připojují do kůže obličeje. Více než 50 malých svalů působí změny ve tvaru ústní a oční štěrbiny a ovlivňují vznik rýh a vrásek v obličeji. Mění výraz obličeje, jeho mimiku při různých duševních stavech, jak je radost, smutek, strach, smích, pláč, překvapení, zklamání, apod.

Svaly se podílejí asi 40% na celkové hmotnosti těla a jsou nejobjemnější tělesnou soustavou.

Člověk má asi 640 kosterních svalů. Na největšíchnejsilnějších svalech sedíme. Jsou to svaly v oblasti hýždí, které používáme při chůzi do kopce. Nejtěžší sval je čtyřhlavý stehenní.

Nejmenší je sval třmínkový (0,5cm), nejdelší sval krejčovský (50cm)

Kosterní svalstvo obsahuje 70% vody, 24% organických látek a 1% anorganických látek. Z organických látek převažují speciální bílkoviny, svalový glykogen, barvivo aj.

Kosterní sval je pevný a pružný. Pevnost kolísá mezi 4 až 12 kg na jeden centimetr krychlový průřezu svalem. Dokonalá pružnost a pevnost chrání sval před přetržením.

Novorozenec má všechny svaly tvarově vyvinuty, avšak z hlediska funkce ještě neschopné plného výkonu, a to v souvislosti s nedostatečně vyzrálou nervovou soustavou.

V období vývoje od novorozeneckého období do dospělosti se zvětšuje podíl svalstvajedné čtvrtiny na jednu třetinu celkové tělesné hmotnosti.



Začátek stránky

Energie:


*** Soustava trávicí

Při přeměně látek v buňkách našeho těla se neustále spotřebovává nebo uvolňuje energie. Při štěpení složitých látek na jednodušší se energie uvolňuje, a naopak s dodáním energie se z látek jednodušších tvoří látky složité.

Nejméně energie je spotřebováváno ve spánku. Při různých činnostech a způsobech zaměstnání stoupá a mění se i naše potřeba energie. Dvojnásobnou potřebu živin oproti kancelářské práci vsedě bude mít např. zedník, kovář, zemědělec nebo vrcholový sportovec.

Mezi nejnamáhavější sportovní disciplíny patří sprint, horolezectví a tenis.

Sklovina je nejtvrdší hmotou v lidském těle srovnatelnou s tvrdostí křemene. Její hlavní složkou je fosforečnan vápenatý. Sklovina však není kyselinovzdorná.

Přidáváním fluoru do pitné vody ve vodárnách se zvyšuje odolnost skloviny proti zubnímu kazu. V současné době se voda takto neupravuje, proto dbáme např. na koupi soli obohacené nejen o jod, ale i o fluor, nebo kupujeme zubní pasty s fluorem.

Dospělý člověk vyměšuje 2 až 3 litry žaludeční šťávy za den.


*** Soustava dýchací

Kyselina chlorovodíková zajišťuje v žaludku kyselé prostředí, nutné pro správné působení enzymu pepsinu, který štěpí bílkoviny. Kyselina chlorovodíková rozvolňuje vazivo mezi svalovými snopci (např. při trávení masa) a ničí choroboplodné zárodky (dezinfekční účinky).

Potrava bohatá na sacharidy (cukry) opustí žaludek nejrychleji a potrava bohatá na tuky nejpomaleji. Pocit nasycení je po potravě bohaté na tuky tedy delší.

Potrava živočišného původu je pro MASOŽRAVCE lehce stravitelná díky účinným enzymům. Proto mívají oproti BÝLOŽRAVCŮM méně složité orgány mechanického zpracování potravy.

Systém klků tenkého střeva zaujímá plochu okolo 42 m2.

Trávenina zůstává v tenkém střevu asi 4-5 hodin, v tlustém střevu kolem 12 hodin.

Slinivka zahrnuje v jednom útvaru 2 žlázy:

  1. žlázu s vnějším vylučováním pro enzymy,
  2. žlázu s vnitřním vylučováním pro hormony.

Játra vyprodukují denně 0,5-0,7 l žluči, která obsahuje 2-10% pevných částic.

Intenzivní procesy látkové výměny v játrech spotřebovávají 12% kyslíku z krve a krev odchází z jater těmito procesy zahřátá na 40oC.

Játry proteče 1,5 l krve za minutu.

Játra váží v dospělosti okolo 1,5 kg.

Kyslík získává organismus z okolního vzduchu. Atmosférický vzduch obsahuje 21% kyslíku, 78% dusíku0,03% oxidu uhličitého. 1 litr vdechnutého vzduchu poskytne organismu asi 40 ml kyslíku. Vydechovaný vzduch obsahuje 16% kyslíku, 79% dusíku, 4% oxidu uhličitéhovodní páry.

Plocha, na které dochází k výměně plynů mezi krví a tkáněmi, činí asi 55 m2, což je asi 35-40x větší plocha, než jakou má povrch kůže. Počítá se, že za 24 hodin se na této ploše vymění 10 000 litrů vzduchu.

Přenos kyslíku je umožněn červeným krevním barvivem (hemoglobinem).

Při krvácení z nosní sliznice způsobeném nárazem či jiným podrážděním se nemá zaklánět hlava! Naopak je důležité, aby dotyčný seděl s hlavou předkloněnou a tiskl k sobě obě nosní křídla. Takto stlačí krvácející cévu a pomůže zastavit krvácení. Kdyby ležel nebo držel hlavu v záklonu, polykal by krev a dráždil žaludek ke zvracení. Výhodný je také studený obklad na zátylek reflexně stahující cévy hlavy.

U můžu jsou hlasové vazy delší, a proto je mužský hlas hlubší.

Množství plicních sklípků v plicích přesahuje 1/2 miliardy.

Při protržení, porušení pohrudniční dutiny dochází k pneumothoraxu - smrštění (kolapsu) plic. V jeho důsledku dochází k vyřazení funkce plíce.

Každým vdechem a výdechem se v klidu u dospělého člověka vymění asi 0,5 l vzduchu.

Za jednu minutu člověk vdechne a vydechne asi 12 až 15krát. Minutový dechový objem je asi 6 až 7,5 litru vzduchu.

V ČR umírá na rakovinu plic ročně v přepočtu na počet obyvatel nejvíce mužů na světě (5 000). Škodliviny z cigaret se hromadí v moči. Také rakovina močového měchýře je u kuřáků častější než u nekuřáků.

Nikotin z tabákových listů vede k zúžení cév. U kuřáků se mnohem častěji vyskytuje infarkt jako dopad kouření.


Začátek stránky

Transport, obnova a obrana těla:


*** Soustava oběhová

Srážení krve je jev, kdy se krev při výstupu z poraněné cévy mění z tekutiny na rosolovitou látku. Podstatou je přeměna bílkoviny fibrinogenu z plazmy na tuhá fibrinová vlákna, ve vodě nerozpustná, která vytvářejí krevní sraženinu (krevní koláč). Srážením krve se zastavuje krvácení. Pro srážení krve jsou důležité vápenné soli a vitamin K. při poruchách srážlivosti krve může dojít k vykrvácení i z malého poranění.

Poměr krevních tělísek a krevní plazmy je jedním z diagnostických údajů vyšetření u člověka a nazývá se HEMATOKRIT. Správným hodnotám odpovídá poměr
červené krvinky : bílé krvinky : plazma = 45 : 1 : 54

V 1 mm3 krve je u dospělého muže asi 5 miliónů červených krvinek a u ženy asi 4,5 miliónu. Množství bílých krvinek v krvi se pohybuje kolem 4-10 000 v 1 mm3 krve. Krevních destiček je asi 200-300 000 v 1 mm3 krve.

V 5 l krve činí celkový počet červených krvinek 25 bilionů, které by, položeny vedle sebe, vytvořily řadu 140 000 km dlouhou, tj. 3,5krát okolo rovníku.

Součet povrchů 25 bilionů červených krvinek v těle je větší než rozměry fotbalového hřiště (3 800 m2).

Tvorba červených krvinek závisí na správné výživě (železo obsahují např. játra, libové maso, žloutek, zelenina, obiloviny). Děti ve věku 12-18 let by měly denně dodávat tělu v potravě asi 16 mg železa, na zvýšenou potřebu železa by měly pamatovat těhotné a kojící ženy (až 22 mg železa/den). Nedostatek železa se projeví chudokrevností.

V proudící krvi v uzavřeném krevním oběhu jsou červené krvinky volně rozptýleny, v odebrané krvi zbavené přirozené srážlivosti protisrážlivým činidlem počínají svou vahou klesat ke dnu stojící zkumavky. Rychlost tohoto poklesu (sedimentace) je různá a zvětšuje se např. při infekčních onemocněních. Vyšetřování sedimentace je důležitou pomocnou diagnostickou metodou.

Celkový objem žilného řečiště v těle je asi trojnásobný oproti objemu řečiště tepen. Velký objem žilného řečiště a pomalý průtok v něm jsou podkladem toho, že na řadě míst těla (játra, slezina, podkoží, atd.) představuje žilní řečiště rezervní objem krve, který může být při naléhavé potřebě rychle dodán do oběhu.

Městky (křečové žíly) vznikají ochabnutím stěny žíly. Žíly se rozšiřují a nad chlopněmi se více vyklenují.

Celkový objem krevních tělísek činí 44-46% objemu krve u mužů a 41-42% u žen.

Srdce dospělého člověka má hmotnost 230 až 340 g. Uvádí se, že srdce muže odpovídá přibližně 4,5% hmotnosti těla, srdce ženy 4% hmotnosti těla. Hmotnost srdce závisí na věku a objemu srdeční svaloviny, která se zvětšuje podle množství a intenzity dlouhodobé svalové práce.

Při ucpání větví věnčité tepny příslušná část srdeční svaloviny odumře (srdeční infarkt). Při odumření velkého okrsku srdeční svaloviny může dojít k zástavě srdce.

Při činnosti vznikají v srdci elektrické proudy, tzv. akční potenciály srdeční. Zapisujeme je pomocí přístroje elektrokardiografu a jejich záznam (elektrokardiogram - EKG) je důležitým diagnostickým prostředkem a může odhalit srdeční onemocnění.

Množství krve vypuzené do tepen jedním stahem srdeční svaloviny komor se nazývá systolický objem srdeční. V klidu představuje okolo 70 ml krve, při těžké práci se objem zvyšuje až na 150 ml. Za 1 minutu vykoná srdce dospělého člověka 70 systol, při fyzické námaze počet systol stoupá na 180-200. Z těchto údajů si vypočteme minutový objem srdeční (množství krve vypuzené z komor za 1 minutu). V klidu činí asi 5 l krve, při námaze dosahuje maximálních hodnot kolem 25 až 30 litrů krve.

Za 24 hodin přečerpá srdce v klidu asi 7 000 litrů krve.

Mozkem protéká 20% veškeré krve, přestože jeho hmotnost činí pouhá 2% hmotnosti těla.

Plícemi proteče za minutu stejné množství krve, jako celým velkým krevním oběhem (5 l).

Po větší fyzické námaze (rychlý běh) můžete pocítit nepříjemné píchání v levém boku. Takto jsou pociťovány stahy sleziny, která reaguje na zvýšenou potřebu kyslíku (červených krvinek) organismem.

Leukémie je těžké onemocnění, kdy se v krvi objevuje velké množství nefunkčních bílých krvinek.


*** Soustava vylučovací (močová)

Moč zdravého člověka nesmí obsahovat bílkoviny, cukry a krev.


*** Soustava kožní

Celkové zbarvení kůže určuje množství a kvalita pokožkové pigmentu. Na jejím základě lze rozlišit 3 velké plemenné skupiny lidstva:

  1. negroidé - mají velké množství pigmentu a potních žláz, jejich kůže je hnědá až černá
  2. europoidé - mají méně melaninu a potních žláz, kůže je světlá
  3. mongoloidé - díky jiné formě melaninu (eumelanin) je barva jejich kůže žlutá.

U každého chlupu je sval, který ho v chladu, hněvu nebo úzkosti napřímí. Při hustším ochlupení se takto docílí izolační vzduchové vrstvy.

Celková plocha kůže dosahuje v dospělosti (v závislosti na tělesné výšce a hmotnosti) okolo 1,6-1,8 m2 a hmotnost (bez podkožního vaziva) okolo 3 kg.

Denně se odloučí až okolo 10 g odumřelých pokožkových buněk. Ty tvoří z velké části potravu pro nejrůznější domácí roztoče, kteří často mohou vyvolat u citlivých osob alergie.

Tloušťka kůže kolísá mezi 0,5 mm na očním víčku a 4 mm a více na rukou a nohou.

Potními žlázami vypotíme denně asi 0,5 l vody. V horku, při horečce nebo sportovní zátěži se výdej vody pocením několikanásobně zvýší na hodnoty kolem 10-15 l vody za den. Proto je důležité v těchto situacích včas doplnit ztrátu vody a solí.

Na vnitřní straně rukou a nohou je pokožka zvrásněna jemnými rýhami. Uspořádání tohoto jemného rozrýhování je pro každého člověka jedinečné a slouží v kriminalistice k identifikaci osob - otisk prstů, možno i dlaní a plosek nohou.


Začátek stránky

Řízení, vnímání a koordinace:


*** Soustava nervová

"Úschovna" mozku ;-) V mozku je 1011 (100 miliard) neuronů a 1012 (1 bilion) buněk podpůrných, které slouží pro oporu a výživu neuronů.

Koncový mozek původně vznikl jako ústředí pro vjem a analýzu čichových podnětů. Postupně v průběhu vývoje obratlovců přebíral další funkce, jeho plocha se zvětšovala vznikem laloků a závitů, až dosáhla u člověka plochu přes 2 200 cm2 a sestává asi z 15 miliard neuronů.

U koncového mozku rozlišujeme 5 laloků:

  1. čelní,
  2. temenní,
  3. spánkový,
  4. ostrůvkový a
  5. týlní.

V čelním laloku jsou asociační oblasti myšlení, paměti a řeči;
v temenním laloku jsou centra hybnosti (motorická), ale i vnímání bolesti a dotyku;
ve spánkovém laloku je centrum sluchu;
centrum zrakové je v týlním laloku.



Začátek stránky

Smyslové orgány:


*** Zrakové ústrojí

Oko pouze sděluje informace o předmětu zrakovým centrům v mozku. Zde je obraz rozdělen na více prvků, jako např. obrys, barva, pohyb, jas, stín, světlo, a zpracován. Viděné je porovnáváno s pamětí Oko a zkušenostmi, takže výsledkem je buď již známý, nebo nový předmět. Mozek má snahu poznat a vysvětlit vše, co jako podnět očními nervy přichází. Na tomto principu je postavena většina zrakových klamů a iluzí.

Nedostatečná pružnost čočky je jedním z důvodů špatného vidění na blízko. Takovou vadu je nutné řešit používáním brýlí. Také se stářím ztrácí čočka svoji pružnost a vyvíjí se stařecká dalekozrakost.

Ve vyšším věku může dojít k zakalení čočky, a tím ke snížení její světelné propustnosti. Takové onemocnění se nazývá šedý zákal a je řešeno chirurgicky výměnou postižené čočky.

Světlo má charakter elektromagnetického vlnění. Člověk svými světločivými buňkami vnímá pouze omezený výsek od 400-750 nm (miliardtin metru) vlnové délky (tzv. bílé světlo).

Oči některých živočichů mají jiný rozsah vnímání než člověk, např. včely nemohou vnímat barvu červenou (650-800 nm), zato vnímají barvy ultrafialové (rozsah 300-390 nm). Motýli mají rozsah vnímání 10-650 nm, zmije 10-100 000 nm a vidí tak více než člověk, který není schopen vidět ani v ultrafialovém, ani v infračerveném spektru vlnění.

Tyčinky obsahují světločivé barvivo rhodopsin, které je třeba neustále obnovovat. Vytváří se z vitaminu A. Nedostatek vitaminu A může vést až k šerosleposti.


*** Sluchové ústrojí a ústrojí pro vnímání pohybu a polohy

Zvuky se šíří vzduchem jako zvukové nebo tlakové vlny rychlostí 343 m/s. Vlny jsou vyvolané vibrací molekul vzduchu.

Nejcitlivější jsou naše uši pro kmity mezi 2 000-5 000 Hz (kmity za sekundu).

Ucho člověka

Hlasitost zvuku se měří v decibelech (dB). Šepot má intenzitu 10 dB, řeč zhruba od 30 do 60 dB. Normální dopravní provoz vydává hluk okolo 70 dB. Přibližná hranice bolestivosti je intenzita zvuku okolo 120 dB. Zvuk tryskového letadla má asi 140 dB.

Rovnováha bývá nazývána šestým smyslem. Zdrojem informací k vyhodnocení postavení těla v prostoru jsou kromě rovnovážného ústrojí ještě zrak, dotykové a tlakové smyslové buňky v kůži a další informace přicházející od vnitřních receptorů svalového a šlachového napětí. Na podkladě všech informací o pozici těla vznikne v mozečku povel ke svalům, které zajistí tělu stabilitu.


*** Čichové ústrojí

Z celkové plochy nosní sliznice 140-160 cm2 tvoří čichová oblast sliznice pouze 6 cm2. U psa zabírá čichový epitel asi 120 cm2, je 20x větší než u člověka. Pes má asi 225 milionů čichových buněk.


*** Chuťové ústrojí
Jazyk

*** Kožní čidla

Nejvíce tepelných bodů je kolem očí a po stranách prstů, chladové body jsou nejhustší na obličeji.

Nejcitlivější partií těla s nejvyšším počtem hmatových buněk je špička lidského jazyka a rty, pak jsou to bříška prstů, dlaň a chodidlo. Nejméně citlivou partií jsou záda.


*** Soustava žláz s vnitřní sekrecí

Inzulín byl poprvé uměle chemicky syntetizován v roce 1965. Od roku 1982 se používá inzulín vyrobený cestou genetického inženýrství (lidský gen pro produkci inzulínu je vložen do genetické výbavy bakterií, které jej pak následovně produkují).

Při neléčené cukrovce je nadbytečná glukóza z krve odváděná ledvinkami do moči. Té vzniká velké množství a nemocný má proto stále velkou žízeň. Jednoduchým testem na cukr v moči může každý zjistit tuto nemoc včas.


Začátek stránky

Reprodukce:


*** Soustava pohlavní

Pokud jsou varlata vystavena chladu, kůže šourku se smrští a tak se přiblíží varlata více k tělu, aby se mohla regulovat teplota.

Rozvinuté kanálky nadvarlete mohou dosahovat délky až 6 metrů.

Změny velikosti a polohy pyje zajišťuje prokrvení houbovitých útvarů pyje (topořivá tělesa). Schopnost ztopoření a vypuzení semene jsou výsledkem složitého reflexu, jehož ústředí jsou v bederní a křížové oblasti hřbetní míchy. U člověka je erekce podřízena kontrole mozkové kůry.

V každém vaječníku je již při narození uloženo asi 400 000 nezralých vajíček, z kterých dozraje od pohlavní zralosti přibližně do 50 let ženy asi jen 400 vajíček (zpravidla střídavě v pravém a levém vaječníku).


*** Sexualita

Podle údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) se v roce 1995 vyskytly pohlavní choroby nově v těchto počtech:



I. téma:
I. téma - Vývoj člověka
Vývoj člověka
Začátek stránky

Valid HTML 4.01!